Vyhledávání


O plemeni Labradorský retrívr

 

   Charakteristika a původ plemene

 

   Originální název: Labrador Retriever

   Český název: Labradorský retrívr

   Země původu: Velká Británie

 

 

   Plemeno Labradorský retrívr pochází z kanadského Newfounlandu,

   kde byl původně vyšlechtěn pro pomoc rybářům. Původně se

   jmenoval St. John´s water dog - vodní pes svatého Jana.

   Počátkem 19. století se dostalo toto plemeno do Anglie, kde ho

   v roce 1887 vévoda z Malmsbury pojmenoval Labradorský retrívr.

  

   Míry

   Výška v kohoutku: pes 56 - 57cm, fena 54 - 56cm

   Váha: pes 27 - 36 kg, fena 25 - 32 kg

  

   Povaha

   Labrador je velice inteligentní, poslušný, učenlivý, společenský a 

   přátelský. Je taky velice odvážný a temperamentní a nechybí mu

   ani sebevědomí. Svému pánovi je velmi oddaný a věrný. Labrador

   je aktivní plemeno a potřebuje dostatek pohybu. Pro udržení jeho 

   kondice můžete s labradorem podnikat dlouhé procházky.

   Pokud je nablízku voda, malý rybníček nebo oceán, bez ohledu na

   to zda je sladká nebo slaná, labrador ji najde a s chutí se do ní ponoří.

   Silné, svalnaté nohy, dobře stavěná hruď a prsty s plovací blánou jsou

   dokonale přizpůsobení k vytrvalému plavání. Jako lovecky využívaný 

   pes z vody také ochotně přináší. Labrador se dožívá 12 - 14 let.

 

 

   Osrstění a zbarvení

   Labradoři existují ve třech barevných varietách: jednotně žluté,

   černé nebo játrově hnědé. Oči jsou zpravidla teple oříškové nebo

   hnědé s tmavými víčky. Nos je černý nebo tmavé hnědý, i když nos

   žlutých psů může být v zimě zbarven do růžova. Silná a hustá srst  

   nepropouští vodu.

 

 

   Speciální výcvik - Agility

   Agility vyžaduje hbitost, odvahu a okamžité reagování na povel.

   Může být tvořivým prostředkem k vybití energie. Standartní kurz

   obsahuje překážku ve tvaru A, zavěšenou pneumatiku, kladinu kterou

   musí pes překonat, tunel a houpačku. Výcvik agility vyžaduje

   značnou trpělivost.

 

 

   Oči pro slepce

   Slepecký pes a jeho majitel spolu obvykle žijí osm až devět let,

   proto je nezbytné, aby jejich osobnosti byly slučitelné. Vedení

   tréninkového střediska odhadne jejich vztah už během výcviku,

   v jehož průběhu se oba, člověk i pes, učí rozumět jeden druhému.

   Potom co je dvojice  "odsouhlasena", odborník dohlíží na

   domácnost aby se ujistil, že jejich partnerství dobře prospívá. 

   Oba se účastní pravidelných výcvikových táborů a přezkoušení.

 

   Pomoc v domácnosti

   Jako rozený aportér má labrador potěšení z přinášení předmětů a

   snadno může být vycvičen k donášce běžných domácích potřeb a

   pomáhat slabým nebo tělesně postiženým lidem. Psi s mimořádně

   družnou povahou se mohou stát ušima hluchých a upozorňovat svého

   majitele na důležité zvuky, jako je zvonění u dveří nebo plačící

   dítě. Někdy se mladí doprovodní psi ukáží příliš činorodí pro tuto

   roli, a jsou přetrénováni na "slyšící" psi.

  

  Rozvíjení čichových schopností k hledání a záchraně

  Labradoři vycvičení k vyhledávání a zachraňování se dobře uplatňují

  při sledování pachových stop lidí zasypaných při zemětřeseních nebo

  v lavinách, nebo lidí utonulých. Mnozí také pomáhají hledat lidi

  ztracené v horách. První pes hledající zavalené lidi byl labrador,

  který úspěšně ztracené osoby navedl labyrintem podzemních chodeb

  do bezpečí. Čichových vloh plemene využívá policie při pátrání po

  drogách. Ve Skandinávii byli labradoři také používáni k odhalování

  plísně ve skladech dřeva a ve Velké Británii k vypátrání vystupující

  vlhkosti v domácnostech. Stále jsou používáni jako lovečtí  psi -

  velmi dobří aportéři.

 

  Pohyb pro nepohyblivého

  Labrador může být vycvičen k provádění speciálních činností pro 

  svého postiženého majitele - mezi nejjednodušší z nich asi patří

  tahat kolečkovou židli, podávat spadlé předměty, otevírat určité

  typy dveří, obsluhovat tlačítko výtahu nebo otevřít sušičku a

  vyjmout prádlo! Dobře vycvičenému psu všechny tyto činnosti

  poskytují tělesný a duševní podnět. Ten však neposkytují pouze

  psovi. Navíc tělesně postižená osoba bude často brána na vědomí 

  ochotněji, bude-li doprovázena přátelským psím pomocníkem.

 

  Výchova doprovodného psa

  Labradorova střední velikost, snaha zavděčit se, vnímavost k

  výcviku a především jeho klidný temperament z něj činí ideálního

  pro pomocné práce. V chovatelských programech jsou psi výběrově

  šlechtěni na klidný a citlivý přístup v nezvyklých situacích, což

  zabezpečuje, že jen velmi málo z nich (pod 30%) je vyřazováno

  během následujích měsíců metodického výcviku v oblastních

  výcvikových střediscích. Složit zkoušky pro doprovodného psa je

  však velmi náročné.